Jak číst rozpočet obce
Proč se zabývat rozpočty
Je třeba si uvědomit, že...
Polovinu z vydělaných peněz běžnému člověku odebere v dnešní době stát.
Je tedy přirozené strávit pár hodin měsíčně hlídáním toho, co se s onou polovinou peněz děje.
Peníze jsou nástroj, stejně jako sekyra. Je tedy třeba se s nimi učit zacházet. Znamená to:snažit se porozumět obecnímu rozpočtu,
získat vlastní představu, jak by rozpočet měl vypadat,
vést aktivní dialog se zastupiteli o jeho tvorbě.
Jak se tvoří rozpočet
Postup tvorby rozpočtu obce je předepsán zákonem. Pro občana jsou klíčové zejména dva okamžiky:
když je připraven, projednán a zveřejněn návrh rozpočtu na příští rok a zastupitelstvo ho má schválit,
když je připraven a zveřejněn tzv. závěrečný účet za předchozí rok a zastupitelstvo ho má schválit.
Více k tématu naleznete na straně 28 Průvodce komunálními rozpočty.
Odkud se berou peníze v rozpočtu - Příjmy
Tok prostředků do rozpočtu obcí není jednoduchý, nejlépe ho ukazuje následující obrázek.
Příjmy se rozlišují dle druhu na:
Více k tématu naleznete na stranách 18 a 33 Průvodce komunálními rozpočty.
Na co se peníze z rozpočtu utrácí - Výdaje
Zdaleka ne všechny výdaje obce mohou zastupitelé ovlivnit.
Některé činnosti obce se týkají bezprostředně záležitostí obce (tzv. samostatná působnost). Jiné činnosti vykonává obec za stát (tzv. přenesená působnost). Například zajišťuje provoz stavebních úřadů. U tzv. obcí s přenesenou působností mohou tyto činnosti zajišťované státu představovat významnou část rozpočtu.
Další část rozpočtů jsou povinné výdaje, jejichž vynaložení je striktně předepsáno zákony a rozpočtem obce pouze “protečou”. Například výdaje v sociální oblasti.
Část činností obce musí zajistit ze zákona, například zajistit odvoz odpadu. Je ale možné hledat různé cesty, jak tyto povinnosti zajistit.
Výdaje se rozlišují dle druhu na:
Běžné výdaje - prostředky použité hlavně na každodenní provoz obce, v následujících letech už z nich nebude žádný (přímý) užitek a
Kapitálové výdaje - investice do majetku obce, z kterého bude resp. měl by být užitek i v následujících letech.
Výdaje se rozlišují dle účelu na:
Více k tématu naleznete na stranách 38 a 63 Průvodce komunálními rozpočty.
Kde jsou zachyceny půjčky, splátky, vlastní účty - Financování
Součástí rozpočtu obce nejsou jen příjmy a výdaje obce, ale i tzv. financování popisující situace, kdy:
obec si půjčí peníze a pak je splácí,
dojde ke změně stavu peněžních prostředků na vlastních účtech obce.
Celkové financování je přitom rozdílem mezi celkovými příjmy a celkovými výdaji. Vždy tedy musí platit rovnice příjmy – výdaje = financování.
Pokud má obec nižší příjmy než výdaje, je třeba ve financování říci, z čeho je/bude schodek uhrazen. Buď to obnáší snížení stavu peněžních prostředků na vlastních účtech obce a/nebo půjčku, kterou bude třeba splácet v následujících letech a nebo pokrytí splátkami z půjček v minulosti poskytnutých někomu jinému.
Pokud má obec vyšší příjmy než výdaje, je třeba ve financování říci, kam bude přebytek uložen. Buď bude uložen na vlastní účty obce, použit na úhradu splátek půjček z minulosti nebo někam zapůjčen.
Je důležité si uvědomit, že rozpočet obce pro daný rok neříká vůbec nic o tom, jaká je celková výše majetku, dluhů a zápůjček a obce. Část financování popisuje pouze změny těchto hodnot za daný rok.
Rozpočet za daný rok tedy může být v přebytku, ale obec celkově může být zadlužená nebo nechává chátrat majetek, jehož pozdější opravy budou daleko dražší, než kdyby se oprava udělala včas.
Naopak, pokud obec provede nějakou velkou investici, například novou kanalizaci, logicky je v daném roce rozpočet ve schodku. Pokud ale schodek pokryla z vlastních prostředků naspořených v předchozím období, nemusí být vůbec zadlužená. Z dobré investice také budou mít občané dlouhodobý užitek, ne pouze v daném roce."
Pozor, v účetní formě rozpočtu je Financování kladné, pokud je rozpočet ve schodku a Financování je záporné , pokud je rozpočet v přebytku. Je to důsledek "účetní logiky", kdy Výdaje jsou vedeny záporně a přitom musí platit Příjmy - Výdaje = Financování tj. konkrétně např. 10 - (-8) = -2.
Co je konsolidovaný a nekonsolidovaný rozpočet - Přesuny
Obce zřizují kromě základního běžného účtu i další účty a fondy např. fond rezerv a rozvoje nebo fond kulturních a sociálních potřeb. Pokud dochází k přesunu peněžních prostředků mezi jednotlivými fondy nebo účty v průběhu roku, je každý takový interní přesun současně výdajem jednoho fondu/účtu a příjmem jiného fondu/účtu.
V tzv. nekonsolidovaném rozpočtu obce jsou tyto přesuny zahrnuty mezi příjmy a výdaji, ač se o reálné příjmy a výdaji obce nejedná. V tzv. konsolidovaném rozpočtu či závěrečném účtu tyto přesuny mezi příjmy a výdaji obce uváděny nejsou. Výše příjmů a výdajů vykazovaná v konsolidovaném rozpočtu tak může být výrazně nižší než v nekonsolidovaném rozpočtu. Na www.rozpocetobce.cz zveřejňujeme konsolidovaný rozpočet. Částky uváděné v nekonsolidovaném rozpočtu získáte prostým navýšením příjmů resp. výdajů o částky v bloku "Přesuny". Pokud naopak máte k dispozici nekonsolidovaný rozpočet. je třeba vyřadit položky 4133, 4134 a 4139 z příjmů a 5342, 5344, 5345 a 5349 z výdajů.
Jedná se o podobnou situaci, jako když mi přijde na bankovní účet výplata (tj. příjem). Když si pak peníze vyberu z bankomatu, už se o další příjem nejedná, je to jen „interní přesun“ mých peněžních prostředků mezi bankovním účtem a peněženkou. Podobně výběr z bankomatu není výdajem, k výdaji dojde až v okamžiku, kdy peněžní prostředky utratím.
Přesuny v rámci rozpočtu je zajímavé sledovat zejména v okamžiku návrhu a schvalování rozpočtu. Navrhované přesuny totiž nemají v rozpočtu přímo určený účel. Ten lze vyčíst pouze v doplňujících materiálech k návrhu rozpočtu.
Ukazatelé hospodaření obcí
Ministerstvo financí ČR monitoruje hospodaření obcí pomocí šestnácti informativních a dvou monitorujících ukazatelů. Cílem monitoringu je vést obce k větší obezřetnosti při hospodaření se svěřenými veřejnými prostředky. Podrobnosti naleznete zde .
Co v rozpočtu obce není
Při čtení rozpočtu obce je třeba mít na mysli, že zachycuje pouze část hospodaření obce.
Obec je často zřizovatelem příspěvkových organizací. V rozpočtu obce jsou pak vidět pouze výdaje obce, které poskytla dané organizaci, případně příjmy od ní. Příspěvková organizace ovšem může mít i další příjmy a výdaje. Také hospodaření obchodních společností, v kterých má obec podíl je odděleno od rozpočtu obce. Tyto organizace přitom mohou obhospodařovat majetek obce v mnohonásobně vyšší hodnotě, než je rozpočet obce. Přitom obchodní společnosti umožňují daleko jednodušeji toky financí skrýt. Na Praze 3, 10, Ústí i jinde mohou vyprávět.
V rozpočtu často nejsou vidět i další operace obce. Například Hlavní město Praha v rozpočtu neuvádí v příjmy z prodeje nemovitostí. Ty jsou až v Závěrečné správě, která má desítky stran a má formu normálnímu smrtelníku nečitelné účetnické zprávy.
Rozpočet také nic neříká o celkové velikosti majetku či dluhů obce. Částečně informuje pouze o jeho změnách v části financování.
Není to jednoduché. Ale někde člověk začít musí. A rozpočet obce je dobrý výchozí bod.
Jaký rozpočet je „dobrý“ a „špatný“
To je otázka na mnoho hodin, dní či roků. Není vůbec co závidět zastupitelům:
Výdaje vs. příjmy – Dlouhodobě je třeba tyto věci držet v rovnováze. Pokud obec udělá velkou investici, není nic špatného být krátkodobě v mínusu, ale musí to mít jasný důvod.
Investiční vs. provozní náklady – V rozpočtech obcí jsou striktně rozdělovány výdaje investiční a provozní. První jsou na vytvoření něčeho, co přetrvá delší dobu, například postavení či oprava školky. Druhé se spotřebují v daný okamžik a už z nich nikdy nic nebude. Ani jeden z nich není špatný. Obec, která projídá svou budoucnost, dává příliš mnoho na provoz a příliš málo do investic.
Úspory vs. půjčky – Půjčit si na investici může být dobré. Půjčovat si na provoz, spotřebu, je cesta do pekel. O úspory je třeba se starat viz. třeba pražská kauza Key Investments.
Výše vs. účel – Nejde jen o výši prostředků v určité oblasti, ale o konkrétní způsob jejich využití. Jeden z pohledů na rozpočet obce zní Uspokojuje rozpočet potřeby občanů v odpovídajících proporcích?. Například v každé obci je přibližně stejný počet mužů a žen. Je dobré dávat 80% výdajů na sport do hokejového klubu, kde hraje 5% chlapců z bohatších rodin?
Jaké údaje v rozpočtu sledovat
Rozpočet obce je obdoba výsledovky firmy. Jsou lidé, kteří se na výsledovku podívají a jsou schopni říci o firmě mnoho věcí, které často neví ani sám její majitel. Bohužel takových lidí není mnoho. Naším cílem je tuto dovednost číst rozpočet rozvíjet v nás všech. Bez toho budeme stále jen ovčani, kteří neovlivňují, co se kolem nich děje.
Prvním naším krokem by mělo být dostat se do obrazu a ptát se:
Kolik má obec vlastně utrácí?
Jakou část utrácí za jednotlivé oblasti?
Kolik to je na jednoho obyvatele obce?
Kolik to je v porovnání se srovnatelnými obcemi?
Jsou v rovnováze příjmy a výdaje?
Pokud ne, tak proč?
Kolik má obec napůjčováno? Kolik z toho splaceno? kolik obec uspořila?
Budeme rádi, když nám na této cestě pomůžete.
Jak se vyznat v podrobném rozpočtu obce
Výkaz rozpočtu obce dle platné legislativy není moc přehledný. Obecně platí:
Odlišení druhu příjmu či výdaje je rozlišeno třídou resp. detailními položkami rozpočtu.
Odlišení zdroje příjmu či účelu výdaje je dáno skupinou resp. jednotlivými paragrafy rozpočtu.
Obce zřizují kromě základního běžného účtu i různé fondy, např. fond rezerv a rozvoje nebo fond kulturních a sociálních potřeb. Pokud dochází k přesunu peněžních prostředků mezi jednotlivými fondy nebo účty, je každý takový interní přesun současně výdajem jednoho fondu/účtu a příjmem jiného fondu/účtu. V podrobném nekonsolidovaném rozpočtu obce jsou tyto výdaje a příjmy zahrnuty. Smyslem tzv. konsolidace je očistit údaje v rozpočtu nebo závěrečném účtu o tyto interní přesuny peněžních prostředků. Celková výše příjmů a výdajů obce v konsolidovaném rozpočtu může být výrazně nižší než výše příjmů a výdajů v konsolidovaném rozpočtu. Jejich rozdíl je ale v obou případech stejný.
Kde se o rozpočtech dozvědět více
Česká pobočka Transparency International vydala na téma obecních rozpočtů publikaci „Průvodce komunálními rozpočty“.
Na webech některých obcí či krajů jsou někdy také srozumitelné úvody do problematiky.
Pravidla vedení obecních rozpočtů je upravena zákony a vyhláškami Ministerstva financí např.:
Popisy členění rozpočtů obcí naleznete na například na webu MF ČR:
Chcete-li pak jít opravdu do detailu, lze doporučit například knihu Rozpočtová skladba v roce 2011 vydavatelství ANAG.
Jak přenést rozpočty obce do MS Excel
Pokud chcete rozpočty obce prozkoumat do většího detailu, může se Vám hodit jejich stažení do MS Excel či jiného tabulkového procesoru či analytického nástroje.
Stačí:
Stáhnout si rozpočet příslušné obce v CSV z veřejné složky.
Pro zobrazení sumárních údajů vytvořte nad staženými detailními daty kontingenční resp. pivotní tabulku.
Pro zobrazení výdajů zafiltrujte na třídy 5. BĚŽNÉ VÝDAJE a 6. KAPITÁLOVÉ VÝDAJE, pro zobrazení příjmů na třídy 1-4. Rozhodněte se, zda chcete pracovat s konsolidovaným či nekonsolidovaným rozpočtem viz "Co je konsolidovaný a nekonsolidovaný rozpočet - Přesuny". V prvním případě zafiltrujte pouze na konsolidované údaje, v druhém si nechte zobrazit konsolidované i nekonsolidované údaje.
Dle potřebného úhlu pohledu pak zvolte zobrazení roků, skupin, tříd, položek či paragrafů ve sloupcích či řádcích viz "Jak se vyznat v podrobném rozpočtu obce".
Při zobrazení agregovaných hodnot nezapomeňte nastavit operaci "Sčítání" pro pole "Hodnota".
Zobrazení výdajů Hlavního města Prahy za roku 2000-2011 v kontingenční tabulce MS Excel